Mamka v zimě, očkování čipování a odchod
Tak už je tu u nás nějak nezvykle ticho.... obě štěňátka odcestovala do nových domovů, Arísek v pátek 5.dubna Aty v sobotu 6.dubna - ale nesmím smutnit, protože vím, že jim je oběma moc dobře, odváželi si je opravdu úžasní páníčci a paničky a už od nich máme i první zprávy, jak se štěňátka zabydlují... 
tady jsou dvě z posledních společných fotografií obou sourozenců v den prvního odjezdu - Arísek je vlevo a Aty vpravo. Vypadají trošku zadumaně, jakoby věděli, že se budou loučit, ale chvíli před tím ješt vesele lítali po pokoji a tahali se i s mamkou o hračky. Takže pár dalších obrázků ještě bude ve fotoalbu štěňátek. 
A aby ani mně ani mamce Barbuše nebylo smutno, tak se vrháme zase na cvičení a dlouhé procházky a já se těším, že až si Barbu rok odpočine, že to celé zkusíme ještě jednou 
.
Tak a první nutnou trpkou zkušenost s velkým světem mají obě štěňátka za sebou. V sobotu 23.března jsme se vydali i s mamkou Barbuchou na očkování a čipování k naší milé paní doktorce Sylvii Poláčkové - hned ji tu dole máte na obrázkou i s usměvavou sestřičkou 
. A protože je paní doktorka moc a moc šikovná, tak štěňátka při očkování ani nepípla - kníkání a protesty přišly až při čipování - protože to je fakt ošklivá tlustá dutá jehla. A kdyby štěňátka mohla, určitě by ji za trest překousla -tu jehlu, ne pani doktorku. Ale já jim pošeptala, že takhle je hned najdeme, když se náhodou ztratí a hned se bude vědět, které paničce se musí zavolat, aby si pro ně přijela, tak to obě statečně oba vydržela. První šel na řadu Arísek, jako správný vůdce smečky,
druhá šla Aty a byla stejně statečná jako on,
ale když už to měli oba za sebou a čekali na lavici v recepci až se vyřídí poslední důležité věci, přecejen vypadali trošičku zkormouceně. 
Ale asi jsou oba dva po mamince, protože po dvou hodinách spánku se oklepali, slupli vařené kuře a zase se pustili do těch pravých štěněcích činností, jako je praní, tahání, lovení , lítání a narážení do věcí :-)
Tak opravdu nejnovější zpráva je, že Arion už má také svou budoucí paničku.Jeho odchod nebude pro mne tak smutný, protože Arísek pocestuje jen po Praze do Vysočan, tak ho snad možná uvidíme častěji než Atušku.
Vzhledem k tomu, že nic důležitějšího než štěňátka teď v našem psím životě není a o těch se dozvídáte prostřednictvím komentovaných fotografií, při dávám jen tak pro radost dvě fotografie. Barbucha je šťastná, že už může zase běhat venku o něco déle a na chvíli si odpočinout od maminkovských povinností.. Ale protože v sobotu v poledne moc psích kamarádů venku nepotkala, nechala se vyfotit s veselým sněhulákem.
A jak nasněžilo, tak prý jeden nestačí a sněhuláci nám tu rostou jak houby po dešti.
